Chceme tátu do Senátu

Chceme tátu do Senátu

Tati, k čemu je Senát vlastně dobrý?

Honzíku, Filípku, na světě existují určitá pravidla. Spousta z nich není nikde napsaná. Jako, že máte pozdravit paní učitelku, nekřičet v tramvaji, neutírat si pusu a nos do rukávu od trička a podobně. Nejsou to totiž zákony, ale jen pravidla slušného chování. Když je porušíte, je to nehezké, ale svět se nezboří. Senát se zabývá právě zákony, které jsou o něco důležitější, protože kdyby je lidé nedodržovali, svět tak, jak ho znáte, by se skutečně mohl "zbořit". Zákony řeší takové věci, kdo může znát vaše údaje z PlayStation, co se stane s člověkem, který by ti chtěl ublížit nebo zneužít tvé dobrosrdečnosti a neznalosti, nebo co se má stát, kdybychom já a maminka měli nějakou nehodu, nebo si přestali rozumět a už nechtěli bydlet společně. K tomu všemu je Senát dobrý.

Co může Senát udělat pro nás, pro děti?

Senátoři v Senátu nesedí každý den, tak jako třeba paní prodavačka, která musí být za pokladnou v supermarketu vlastně pořád, když je v práci. Senátoři toho pro děti mohou udělat, kolik chtějí, když pracují tam, kde je lidé zvolili. Třeba já bych se rád věnoval on-line vzdělávání. Víte, jak to bylo během karantény, když jste dostávali úkoly e-mailem, občas dala paní učitelka něco na YouTube, nebo jste si s ostatními volali v telekonferenci. Pro většinu škol i rodičů je on-line výuka novinka a neví přesně, jak ji používat. Hodně experimentují, což je dobře, ale všem by pomohlo, kdyby znali nějaké úspěšně příklady pro inspirací, ale stejně tak i neúspěchy ostatních. I vy dva, když jste se učili jezdit na všech těch „prkýnkách s kolečkama“, co máme (skateboard, pennyboard, waveboard), tak vám internet pomohl. A já bych chtěl, aby při učení pomáhal i ostatním.

Když se do toho Senátu dostaneš, tak se odstěhuješ do Prahy a už tě neuvidíme?

To se bát nemusíte. Senátoři musí trávit nějaký čas v Praze, protože samotný Senát je v Praze. Posláním senátora by ale mělo být věnovat se lidem ve volebním obvodu. To je asi 1/3 Brna. Filípek ještě neměl zlomky, pardon, tak si Brno představ jako pizzu rozdělenou na 3 části – začneš někde zhruba u Parku Lužánky, pak se podíváš na letiště v Medlánkách a skončíš v Útěchově, kde začínají pěkné turistické trasy do lesa. Takže se všemi lidmi, co tady bydlí, je potřeba být v kontaktu, mluvit s nimi a pomáhat jim. Možná vás kluci ještě překvapí, že senátor by měl pomáhat všem lidem. Ne jen těm, co ho volili. Volby jsou tajné a nikdy nevíte, kdo vás volil, i kdyby vám to říkal. Každý senátor musí složit slib, takovou přísahu jako z Rychlých šípů, kde říká: „…Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Dostaneš určitě nějaké peníze, pokud tě zvolí. Koupíš nám konečně vlastní počítač?

Hmm, vy jednou budete skvělí voliči, protože se prakticky zajímáte o to, co vám takový politik přinese. Dobrá zpráva pro vás je, že plat senátora je skutečně nadprůměrný, takže bych nový počítač koupit mohl. Slíbil jsem ale, že budu s mým asistentem dávat 20% z výplaty do zvláštního fondu, ze kterého pořídíme vždy něco užitečného pro ostatní ve volebním obvodu. Taky je důležité ukládat si nějaké peníze bokem, protože člověk by měl myslet na budoucnost a na to, že může onemocnět, zranit se, a nebo že jednou zestárne a už nebude moci chodit do práce. Pokud mi slíbíte, ze na tom počítači nebudete těžit bitcoiny a že mimo hraní mi pomůžete vymýšlet a testovat i ten nejlepší e-learning (on-line výuku) pro ostatní, tak vám ho koupím.

Jasně, pomůžeme! A co jsou ty bitcoiny, co nesmíme těžit?

To jsem zase něco řekl, ach jo. Ale máte pravdu ... takže místo zákazů, pojďme se zamyslet, co jsou to vlastně peníze – jak vznikají, proč jim lidé věří a jestli s nimi umí zacházet? To jsou velmi důležité otázky. Do tohoto článku se už ale víc nevejde, takže peníze necháme na příště. Já se tedy ptám: Chcete tátu do Senátu?

Jóóó!

Chceme tátu do Senátu

Lukáš Berta

autor blogu Svobodná vlaštovka

Publikováno | 20. srpna 2020